Horní Trnávka - i málo stačí k radosti

Source of article ...

Diskuse nad článkem
Re: Trnávka for ever, Vladimír, 6/8/2017 7:21 PM Vladimír Myslím, že ano. Ale každé takové splutí nesu s pocitem viny a vzpomínám na ně jako na bolest zubů anebo loňskou chřipku. Naštěstí se ale skoro vždy něco zajímavého najde. Tuhle jsme třeba s kamarádem (pedagog, velice solidní člověk, nosí oblek) splouvali Svitavu z Blanska do Brna. Vezli jsme sebou nějakou slivovici (kamarád pálí), sluníčko svítilo a s klesající hladinou v láhvi jsme se pohodlně uvelebili v lodi a nechali se víceméně unášet. Cíl plavby se posouval a posouval, inu vždy se dá plavba ukončit a kdyby to bylo až dole na soutoku se Svratkou, tak tam jezdí z centra zadarmo autobus. Tu jsme měli oba sdílenou halucinaci, že se krajina kolem nás začíná vlnit. Začalo to vysokým komínem maloměřické cementárny, který se vlnil jako hula-hula. Kamarád to viděl naprosto stejně. Regulované břehy řeky se vlnily jako lochneska na pouti a jen naše loď na vodě byla ostrůvkem stability a jistoty. Kdo ví kam by to dospělo (a jaký by to pak byl článek), kdybychom před mostem na Křenové naštěstí neprořízli Pálavu a našima opory chtivýma rukami neuklidnili roztančené břehy. Tramvaj už pak jela naštěstí normálně. Byl to extrémní zážitek anebo ne? Svitava, klídek, pohoda. A přitom zážitek jako z japonského zemětřesení. V čom to asi je?

Diskuse nad článkem

Re: Trnávka for ever, Vladimír, 6/8/2017 7:21 PM

Vladimír

Myslím, že ano. Ale každé takové splutí nesu s pocitem viny a vzpomínám na ně jako na bolest zubů anebo loňskou chřipku. Naštěstí se ale skoro vždy něco zajímavého najde. Tuhle jsme třeba s kamarádem (pedagog, velice solidní člověk, nosí oblek) splouvali Svitavu z Blanska do Brna. Vezli jsme sebou nějakou slivovici (kamarád pálí), sluníčko svítilo a s klesající hladinou v láhvi jsme se pohodlně uvelebili v lodi a nechali se víceméně unášet. Cíl plavby se posouval a posouval, inu vždy se dá plavba ukončit a kdyby to bylo až dole na soutoku se Svratkou, tak tam jezdí z centra zadarmo autobus. Tu jsme měli oba sdílenou halucinaci, že se krajina kolem nás začíná vlnit. Začalo to vysokým komínem maloměřické cementárny, který se vlnil jako hula-hula. Kamarád to viděl naprosto stejně. Regulované břehy řeky se vlnily jako lochneska na pouti a jen naše loď na vodě byla ostrůvkem stability a jistoty. Kdo ví kam by to dospělo (a jaký by to pak byl článek), kdybychom před mostem na Křenové naštěstí neprořízli Pálavu a našima opory chtivýma rukami neuklidnili roztančené břehy. Tramvaj už pak jela naštěstí normálně.
Byl to extrémní zážitek anebo ne? Svitava, klídek, pohoda. A přitom zážitek jako z japonského zemětřesení. V čom to asi je? Smajlík

Zadat novou reakci

Zobrazit vše dle času

Zobrazit vše dle hierarchie

Zasílat/zrušit reakce z tohoto článku na můj email:

Reply to this comment

Prosím o zápis jen takových reakcí, které nepoužívají vulgární či jiná neslušná slova nebo hrubě neurážejí. V případě těchto komentářů si vyhrazuji právo je smazat.
Případné odkazy na web stránky zadávejte do textu ve tvaru http://www.neco.cz s mezerou před a na konci adresy.

Nejste přihlášen/a! Přihlašte se nebo zaregistrujte se a získejte další výhody.

Titulek:	Nutno vyplnit!
Name:	Nutno vyplnit!
Email:	Nutno zadat správný email!
Vaše reakce:	Nutno vyplnit!
	(Email s odpověďmi bude automaticky zaslán na vyplněnou email adresu, pokud někdo na tuto reakci odpoví.)