První, co mne napadlo ...... V peřejích řeka zvoní a jarem vítr voní, přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám. Pěkný to bylo ... jako vlastně vždy😀. A z pohledu počasí dobře načasové, před týdnem bych to bral jako hnusnou provokaci😉! |
Pěkný povídání...o jarní spodní Sázavě. Pár let zpátky jsem měl zvyk tam vždy v dubnu vyrazit. Ani nevím, proč už jsem nějaký rok nebyl? Díky za připomenutí, budu muset tu tradici obnovit   PS: Brejlov po zboření nebezpečného pilíře jezdím zleva, je tam ze zbylých kamenů pěkná peřejka. A Pěnkava zábavně kope a šplouchá zleva  . |
Re: Pěkný povídáníAleši, jedeme 18.4., kdybyste se chtěli přidat  |
Re: Pěkný povídáníTřeba jo, díky |
ReminiscenceByly doby, kdy jsem popisovaný úsek Sázavy jezdil i několikrát za rok, při VTJZ i privátně, na laminátovém singlu. Naposled tak v roce 94, 95. Teď jezdím Sázavu každý rok, ale jiné úseky a na gumě. Děkuji Ekimu za podrobného fotoprůvodce, který mi dovoluje porovnat klíčová místa řeky s mými vzpomínkami z let dávno minulých. Myslím, že dřív byl tento úsek Sázavy těžší. Mimochodem, srovnání tohoto úseku s jinými částmi Sázavy mne vede k zamyšlení nad rozdílem mezi atraktivitou a krásou. |
Re: ReminiscenceAhoj a dík všem za příjemné reakce na článek. Měl jsem příbuzné, kteří původně jezdili na kánoi hodně, ale postupně si začali vybírat jen atraktivní úseky (třeba tu Sázavu z Týnce), až nakonec se splouváním skončili, žádný úsek už pro ně asi nebyl dost atraktivní :o) Mimochodem, ta první fotka je pravděpodobně jez Městečko, ještě bez retardérky, takže tehdy určitě těžší. Vladimíre, srovnávací článek s retrofotkama by se hodil |
Re: ReminiscenceAtraktivita, krása - je to o indiviuálním vnímání a pocitu. A časem nebo vlivem různých okolností se to mění. Dříve jsem se honil za atraktivitou a byl vděčný za krásu, dnes to bývá (ne vždy) naopak. V těchto letech se mi na Sázavě nejvíc líbí střední tok. Je nenápadný, ale má duši - jak to vnímám teď já. Fotky ze dřívějška až na pár výjimek (tábořiště na louce v Pikovicích anebo moje žena v plavkách, ale to by se jí asi příliš nelíbilo, natož pak nějaké srovnávání), žili jsmw rychle a zběsile a na focení nebyl prostor a čas. No a taky všechno dopředu, tak na co se zdržovat se nějakým fotografováním... Jo jednu černobílou fotku myslím někde mám, je to jez v Týnci. Tehdy vypadal úplně jinak, jezdil se šlajsnou uprostřed. |
Ach ta SázavaDíky za pěkný článeček. Sázava je moje řeka učitelka, kde jsem před 23 lety začínala sbírat vodácké zkušenosti a modřiny Od té doby jí pravidelně s přáteli sjíždíme v dubnu (pokud je voda, tak jen Týnec-Pikovice), než se tam nahrnou jakovodáci. Úplně jsi mě navnadil a jdu odstřihovat kalendář do letošního ročníku |
zmrzlej úsměvNa Sázavě (vánoční) jsem někdy začátkem tohodle století viděl doslova zmrzlej úsměv na rtu. Týpek (tuším zvanej Roxton) si tehdy pořídil fungl novýho Travelera od Gumotexu a rozhod se ho tam testovat. Měl s tou lodí nulový zkušenosti, takže z Krhanic do Pikovic se doslova dokutálel (s rozmrazovací pauzou v hospodě v Kameňáku, tehdy tam u vody byla jen jedna). Problém byl, že ten den po dlouhém teplém podzimu začlo pořádně mrznout a voda před očima krystalizovala na všem, na co cákla. V Pikovicích ho z kajaku nějak vyndali, narovnat se ještě dokázal. Ale pak jsme z něj museli oloupat tři cenťáky čirýho ledu, aby šla rozepnout vesta a pořádně oklepat, aby ho šlo odmanipulovat do hospody ke kamnům a usušit - nevzal si nic na převlečení s tím, že v autě u topení cestou domů uschne. Moje Pálava měla tehdy ledovou krustu a po hození na asfalt se to oklepalo se zvukem, s jakým se při zemětřesení rozpadá obchod se sklem (praskot a cinkání). |
Re: zmrzlej úsměvTeda Střelče, s tím kutálením tak trošku přeháníš. To byla legendární Vánoční Sázava 2002 a v databázi tam máme jen jednu krysu na Pěnkavě ... ale na to aby měl rampouchy z helmy stačila |
Re: zmrzlej úsměvMě stačilo, co jsem viděl a slyšel od jeho přímýho doprovodu při jeho demontáži z kajaku v Pikovicích (někde jsem měl společný foto) a pak to loupání tlustý vrstvy dokonale průhlednýho ledu, aby jsme mu mohli rozepnout přezku na vestě. Podle popisu to vypadalo na dva hoooodně dlouhý eskymáky - jednoho Krhanice - Kameňák a druhýho Kameňák - Pikovice. Problém byl, že na něm nebyly rampouchy, ale ledová glazura (na vestě cca 3 cm silná). |