Říkala mi moje drahá polovice:"Ještě, že tam na tom Raftu máš svůj kmen, co se tě vždycky zastane ...." Ale vážně - Lubore, tvůj názor, že spousta rodičů dá dítě doprostřed lodi a má pocit, že ho tím ochraňuje, je určitě hodný zamyšlení. Koneckonců situace na Sázavě, které zmiňuje Čolek, jsou toho důkazem. A vzpomínám si, jak mě kdysi pobouřila zmínka Petra v článku o pouštění Doubravy, kde zmiňuje rodiče, co dítě uprostřed raději přivázali k sedačce, což fungovalo bezvadně do té doby, než se s laminátkou cvakli ... Nicméně - i záchrana dítěte z druhé lodi je asi stejně problematická - viz Žralokův loňský článek o tom, jak při záchraně syna z obráceného kajaku také na Doubravě měl zatměno před očima, okamžitě vyskočil ze své lodi a vrhl se po synovi, aby ho vytáhl. Přesně to samé bych asi udělal i já ze své pozice, tzn. jedno jestli sedím jinde nebo přímo za dítětem.
Jinak - můj splav byl důkladně zvažován, konzultován s majitelem kempu a znalcem Orlice (p.Borůvkou) a tu nervozitu mám vždycky. Ale splutí bylo v podstatě zcela bezproblémové. A všechny jezy (kromě potštejnského) jsme přenášeli, ačkoliv sám bych je asi sešoupl.
p.s.: Trochu tam zaniklo to, že prázdný Litičák je supr, supr splav, vodácký zážitek roku. A to tam tou dobou ještě valila Zdobnice a Kněžná, ale ty jsem právě s ohledem na potomka, resp. že jsem tam byl s ním a kvůli němu, zavrhl.