Re: mrazení ..., Jarda , jardaqt~gmail.com, 3/31/2024 7:13 PM
Z nějakého důvodu jsem na tento článek narazil po pár letech.
Moc často sem nechodím, nemám důvod. O celé škole záchrany si myslím své, mám podstatně vyšší kvalifikaci i zkušenosti.
Samozřejmě je velké plus si to plavání v divoké vodě vyzkoušet. (Nakonec, k mé kvalifikaci patří i to, přeplavat pětkovou vodu tam a zpět aktivně, a ještě mít rezervu k případné intervenci.)
Ale když dojde na lámání chleba, je vše úplně jinak.
Z mnoha průšvihů, které jsem zažil dám k dobru dva:
Isel. Na vodočtu 180 cm, šest raftů, v každém IRF guide s praxí. Start nad Hubenem, druhý raft vzůru dnem. Takže každý další lovil co mohl, guide a dva klienti si zaplavali tři km až k plažičce. Byl začátek května, voda tekla z tajícího sněhu.
Salza. Na vodočtu ve Wildalpenu 370 cm, konec října. Pod galerkou jsem strčil kajak do vracáku a utrhl jsem kolenní opěrku. Plaval jsem nějakých 1200 m, nežli jsem se dostal ke břehu. Všechny vracáky měly tak ostrá rozhraní, že je nešlo překonat. Nejprve jsem se vzdal kajaku, pak pádla, pak i všech zkušeností. Tam už nešlo o praxi a zkušenosti. To vše vzalo za své po nějakých dvoustech metrech. Na řadu přišly zcela jiné zkušenosti. Z dálkového plavání a potápění. Tam už nešlo o to, kdy se nadechnout a netopit se, ale o to, kdy vykašlávat vodu, ve které se člověk topí.
A to je zcela jiné časování.
Proplavat kanál je pohoda. Tam je vždy čas na oddych. Praxe z divoké vody je zcela odlišná.