Před třemi lety tu vyšel článek, který vychválil krásu alpské přeshraniční řeky Kössener (Tiroller) Ache, a to nejen ve známém vápencovém kaňonu Entenlochklamm, ale i v Německu pod ním. Rozvinula se debata, jak asi vypadá úsek v Rakousku nad soutěskou. Po příznivých popisech dalších vodáků jsem se letos v létě rozhodl „objevit Ameriku“ a jako „admirál“ tříčlenné flotily lodí (nebojte, nejsou to Santa Maria, Niňa, dokonce i Pinta (ginu) chyběla) vedu náš objevitelský vodácký team do neznáma.

Zdrojnice Grossache a přítok Brunnbach

Kemp v pohraničním městečku Kössen praskal v srpnovém odpoledni ve švech. Přejíždíme proto do kempu u města Saint Johann in Tirol, kde nás milá recepční ujistí, že místo na stanové loučce se tu najde skoro vždy.

Kemp leží poblíž Kitzbühler Ache, do které ještě musí ve městě St. Johann připlynout Aschauer Ache a Fieberbrunner Ache, aby se z ní stala ta Kössener (Tiroller) Ache, tedy velká neboli Grossache (kilometráž zde).

Druhý den po snídani přejíždíme do vesnice Erpfendorf, poslední to větší civilizační výspě na Grossache před hraničním městem Kössen. U silničního mostu pod Erpfendorfem nás vítá bezplatné parkoviště. Ovšem vlastní řeka Ache je odsud hůře přístupná, proto využíváme nasedačku na jejím pravostranném přítoku jménem Brunnbach. Nafukujeme dvě baraky a jednu pálavu. Naloženi na těžko se stany a dalším materiálem se vydáváme vstříc dobrodružství.

Grossache z Erpfendorfu

Čisté vody Brunnbachu se po chvíli vlévají do ledovcově mléčně zakalené Grossache. Počasí nám přeje.

Břehy řeky regulují zídky a zásypy z balvanů, voda svižně teče. Pozor na větší kameny pod hladinou nebo jejich řady (výhony), které se prozradí bíle zčeřenou vodou.

Doplouváme k peřeji, která dosahuje obtížnosti okolo WW II. Čekám pod ní na ostatní lodě, které ji ale proplouvají také bez větších problémů.

Pod peřejí se u břehu cosi bílého pohupuje na hladině. Po odlovu zjišťuju, že se jedná o německou kilometráž v nepropustném obalu. Asi jedna ze ztrát po předchozích vodáckých cvaknutích.

Řeku pak kříží silniční most (Hager Brücke), u kterého je na levém břehu parkoviště a další možnost nástupu na řeku. Na plavbu se tu právě chystá raft s pestrobarevnou posádkou. Dál se striktní kamenná navigace řeky rozvolňuje, potkáváme větší pláže i zajímavější peřejky.

Přepadává nás hlad. Stavíme na oběd a oddech na příjemné pláži z oblázků.

Pak za krásného slunečného počasí proplouváme dál zelenou krajinou.

Lesy se rozestupují, vplouváme do rozevřenějšího obydleného údolí, kde řeku kříží tři silniční mosty.

Za druhým silničním mostem se na pravém břehu nachází vodoměrná stanice. Při naší plavbě protékalo nějakých 23 kubíků za sekundu (vodočet zde).

Za dalším silničním mostem se řeka stáčí doprava, vodu tu čeří tři nižší kamenné stupně. Za našeho průtoku zdolání stupňů nepředstavovalo problém.

Proplouváme peřejku a míjíme zastřešený historický dřevěný most v městečku Kössen.

Po obeplutí posledních budov (čistírny) nás řeka vtáhne do romantické vápencové soutěsky.

Stavíme na odpočinek na pláži uprostřed skal. Míjí nás komerční výprava složená z plně obsazeného raftu a většího množství pakraftíků.

Bavorská část Tyrolské Ache

Podplouváme lávku pro pěší a překračujeme tak hranici z Rakouska do Německa (km 24,4).

Skály spadají strmě do řeky a proud do nich místy naráží peřejemi.

Na bavorské straně se soutěska postupně otevírá, řeka proudí mezi štěrkovými plážemi. Většina lodí tu končí u silničního mostu s parkovištěm (km 21,5) u vesnice Ettenhausen, my plujeme dál.

Obtížnost nepřekračuje WW I, ale ani o peřejky tu není nouze.

Využíváme zbytky pozdně odpoledního slunce a kotvíme v malé zátoce. Na štěrkové pláži vaříme večeři a stavíme stany u fialově kvetoucích vonících motýlích keřů.

Tyrolská Ache do Staudach

Ráno na pláži uvaříme snídani, sušíme, balíme a vyplouváme.

Počasí nám přeje a plavba příjemně ubíhá. Jedinou zásadnější překážku, kterou musíme na naší cestě překonat, je nesjízdný jez v obci Marquartstein.

Pod jezem chvíli drncáme o kamení mezi kamennými mužíky, než se zas připojí voda z elektrárny.

Podplouváme ještě několik mostů, řeka už teče mírnějším proudem. Končíme u mostu ve Staudach, kde máme schované auto na pendl zpět.

Závěr

Řeku jde splout ještě o pár kilometrů níž. Poslední dobrá možnost na ukončení plavby je u silničního mostu na km 3,7. Od km 3,5 platí na Tyrolské Ache zákaz plavby. Důvodem je přírodní rezervace u ústí řeky do jezera Chiemsee, vyskytuje se tu mimo jiné velké množství vodních ptáků. Z jezera pak odtékají vody Ache už jako řeka Alz.

Kde jsou ty doby, kdy jsme se dohadovali, zda je lepší Bavoráček v tyroláčku, nebo Tyroláček v bavoráčku. Nejlepší je samozřejmě tyhle země proplout obě za nějakého rozumného průtoku po krásné řece Ache.

Ahoj Eki