Na Morávce se mezi Kamencem a Záhořím (obojí na levém břehu) udělaly dva zátarasy. Morávka se zde dělí do více ramen a právě v nejpříhodnějším ramenu pro splutí jsou padlé stromy. Koryto je zde úzké, a proto zde lehko dojde ke vzniku překážek. Honza Hrubeš, který Morávku zná velmi dobře, k tomu poznamenává: „Právě kvůli volnému rozlivu a větvení do řady ramen je zde koryto chráněno. Je to poslední "divočící" řeka u nás, a tím se trochu podobá spodnímu úseku Belé na Slovensku. Vyskytuje se zde také vzácný Židovník německý. O něco níže se pak jednotlivá ramena znovu spojí a údolí se sevře.“

Na fotografiích je pak vidět první zátaras s přistáním vlevo. Přenášení ztěžuje hustý porost křídlatky.

Následný druhý zátaras je v rychlém proudu, kde je špatné přistání, a břeh hustě zarostlý.

Honza a Petr