No ... já to vidím asi tak :
1) Divoká voda (ta která mě zajímá) teče většinou jen v zimě (tající sníh ... když nějaký je).

2) Ta Žralokova "logika křehkosti za mrazu" funguje, fyziku s chemií neošálíš.

3) Loni jsem na jaře vyndal svoji Žárovku (zeleně svítivá pyranha) a díky změnám teplot si praskla sama v loděnici vedle svaru.

4) Pojem "studené tečení plastů" (opět F+CH, proto se vám jakoby povolují kovové šrouby) vyšší teplota urychluje, proto by ta palice jednou určitě propadla a proto se více muchlají lodě na krakorcích, co jsou blíže plechové střechy.

Pokud si mohu vybrat (taky nemám plat Američana), jasně volím kompozit, ale ... bacha na UV stabilitu pryskyřice. Některé lodě (třeba ZÁSTĚRA to umí) vypadají po pár letech hůř, než můj dědeček sjezďák, který roky ležel na sluníčku.

Ahoj Klasik

Ohledně křehkosti plastu za nízkých teplot to je takový logický , ale já mám už třetí zajímavou zkušenost , že plast prasknul , nebo profil s hranou prošel skrz při vyšších teplotách při uskladnění . Taky jsem byl přímým svědkem nejčastějšího prasknutí Maku Vydry v prolisu na dně pod sedačkou . Prostě si tak seděl zadák v lodi dnem na kameni a najednou rup a bylo . Je zajímavý jak tady na videu buší do dna palicí www.youtube.com/watch?v=Vwp72L...
a nic a přitom by stačilo položit tu palici hranou na dno na slunci a za pár tejdnů je možná skrz .

Mně by to taky lákalo. Akorát proti klukovi z videa jsem asi přiliš srdcař přes lodě. Ale zabejvám se už déle myšlenkou udělat touhle technologií kus, výřez lodě třeba metr dlouhej z prostředka a na něm destrukční zkoušku. Nejlépe za přítomnosti senzacechtivýho davu.

Tak ono se tam buší palicí do cedrofky a ta nejde rozbít. To vypadá až neuvěřitelně. Potřeboval bych si to osobně zkusit na tvé cedrofce. Pak bych uvěřil.
Palici a sekeru bych si dovezl vlastní. Aby nebyla z polystyrenu.

nevím, jestli do divoký vody počítáš drhnutí suchejch jezů pod Táborem a podobně, každopádně takovýhle taškařice nám zatím lodě přežily bez úhony (nepočítám-li odhoblovaný špony, ale v tom není rozdíl proti létu)

a neprovokuj nebo se ti přihlásím na workshop

Tak plasty v zimě jsou křehčí. Ale nějak se nejezdí tolik ta divoká voda... Pravda ty lodě z nóbl kompozitu stojej tak 2000$ a vejš. Ale to je pak Rolls-royce mezi loděma. No finančně je proti tomu stavba cedrovky svépomocí sranda a vydrží skoro to samý.

což o to, izolepa běžně stačí i na laminátku ...

já jsem kdysi uvažoval nad nějakou uhlíkovou mrchou, ale jaksi na to nemám ten americkej plat :-/

jinak že by měly plasťáky v zimě nějaký problémy jsem nezaznamenal

ohledně kormidlování raději no comment 😉

Ono to vypadá choulostivě, ale ani borci co dělaj ultratenký debly 15kg těžký tak prej to nikdy neprodrbali tak aby to nespravil kousek tesy. On jak je to sendvič s laminátem, tak je to hodně pevný. www.youtube.com/watch?v=jrmqn6... Já mám na Cedrofce za letošek nalítáno co mám a chystám se jen přebrousit a přelakovat, až teda bude chvilka mezi pádlovánim. Jináč stran laminátu, tak v Americe to furt frčí, ale ne jak u nás, jakže vezmu tu nejlevnější polyesterovou pryskyřici a nějakej skelnej pytel na brambory, ale tam dělaj nádherný lehký a odolný lodě z kevlaru, Inegry a pod. www.youtube.com/watch?v=e47frG... Myslim že je to odolnější než slavnej plast. Zejména v nejlepší sezoně - tedy od podzimu do jara. No a ještě poslední stran laminátu - jezdily se na něm u nás velký prásky, ale muselo se fakt kormidlovat a ne to otloukat o šutry.

na tom videu prd vidím, nicméně připadá mi, jestliže je šlajsna zavřená a jezdí se těsně vpravo podél kozy, kde jde největší proud, a přímo na ten šutr, tak když si představím deblovku ...

doprava to nejde, tam je další bordel

doleva nejde udělat smyčku, na vyjetí do protiproudu tam není prostor, bordel od břehu zasahuje do půlky šlajsny a kámen je moc blízko na to, aby se loď otočila do menšího úhlu s břehem ještě před ním (i.e. dýlka lodi se nevejde mezi jez a kámen)

zbývá možnost jet vlevo bez smyčky, jenom vyhodit špičku vlevo a dorovnat záď - jenomže to není na hladký vodě, ale pod tou zavřenou šlajsnou, čili se tam bude tvořit rozhraní mezi rychlou vodou na šutr a pomalou nebo dokonce vracející se pod šlajsnou

jakmile do toho háček vyhodí špičku, tak tato prudce zbrzdí a protichůdné síly začnou otáčet loď, což normálně zdatná posádka nepřepere, proud nedovolí boční posun zádě přes rozhraní a protiproud zase otočku přídě do proudu, jediná šance je pokračovat víceméně v ose lodi, dokud se její valná většina nedostane za rozhraní, dokud nebude síla posádky stačit na dovyhození zádě ven z proudu a rovnání špičky s opětovným nájezdem do proudu - jenže tou dobou už v tom směru bude špička zapíchnutá do břehu

hm ...

je možný, že to vidím blbě - v tom případě by se místo videa hodila nějaká lepší fotka nebo situační náčrtek lépe vystihující prostorové poměry

pokud situaci vidím dobře, tak snažně prosím o popis, jak tuto situaci z hlediska klasické pevné deblovky (představme si Vydru) vyřešit, kterou možnost jsem přehlídnul?

Na Moravici se taky odstraňovaly šutry ve slalomce v Žimrovicích, aby mohli projet klienti na raftech, až nakonec vznikla dálnice. Co bychom neudělali pro masovost.

děláš, jako kdyby na tom dřevo bylo líp ... :-p

… jak komu.

Nač? Polyetylén to přežije. Čas laminátu už uběhl ...

Tomu se vyhnout dá.
Nevidím jediný přínos v odstranění kamene.

Tomu se vyhnout nejde.

Ale no tak... takhle se pokoušet zlehčovat vodákům plavbu. Vyhejbat se šutrům se je třeba naučit....
V.

Včera jsem podnikl poslední pokus odsunout oba dva šutry pod Záběhlickým jezem na Botiči z plavební dráhy. Bohužel se to nepodařilo ani s velkým pajcrem. Jestli to někdo bude zkoušet po mě, tak bude nejspíš potřebovat hupcuk. Tady je video, jak oba dva šutry vy padají (úplně vpravo pod jezem a vlevo pod šlajsnou): www.horydoly.cz/zabehlicky-jez...