řeka není většinou homogenní, podle mého názoru limit sjízdnosti je často individuální záležitostí, ale měl by znamenat, že po většinu trasy to s trochou šikovnosti nedrhne a jen výjimečně je nutno něco přetáhnout.
Jestli se však charakter řeky (spád, peřeje, kameny v řečišti, ...) výrazněji mění, nutno uvést u každého úseku limit zvlášť. Je dobrý si u daný řeky přečíst i komentáře, často zde najdeš velmi důležité informace, nejčastěji ti doporučí pár desítek cm přidat.

Tak dík za rady pánové😀)H

To co napsal kolega Kmocháček platí obecně spíš v Česku a hlavně na řekách, který se jezděj v létě, protože limity sjízdnosti se spíš s vývojem plasťáků snižovali, navíc v tom dělaj "bordel" jezy s MVE, který odváděj vodu. Je taky potřeba uvažovatm, že někde to může být způsobený manipulací na VD a jezech. Obecně stará poučka " když je řeka sjízdná pod mostem, tak je sjízdný celý tok" platí taky nakonec omezeně.
Určitě tohle v+ětšinou neplatí u zahraničí, speciálněv Alpách, ale i jinde, protože tam se jezdí po vodě ne po kamenech. takže když si najdeš u Salzy, že minimum je třeba 160, tak při 150 to taky ještě půjde. Někde je splutí omezený právě nějakým min. stavem a nevyplatí se jezdit, když tam je míň - viz horní Vltava.
Ahoj Vojta

bývávalo zvykem stanovovat limity pro prázdné (míněno bez bagáže, ne bez posádky 😀) deblkanoe tak, aby o dno nešoupaly (tedy alespoň ne moc často - když by třeba pod nějakým jezem bylo potřeba na 200 m dvakrát tolik vody než na zbývajících 20 km posuzovaného úseku, tak se ten kousek nebere v úvahu a napíše se to do poznámek)

takže "tak akorát na limitu" je to většinou pro kajak v pohodě, s tou deblovkou můžeš občas škrtnout, a na raftu bych radši nejezdil

bohužel v poslední době si jezdci na plasťácích zvykli udávat jako minimum stav, při kterém konstantně dřou břichem o dno ... takže těžko říct, jak to v daném případě je

co se týče hodnot uváděných na tomto serveru, pokud vím, Petr ctí starý systém (otázka je, nakolik poctivě mu lidé hlásí nesrovnalosti ...)

Napsal jsi to velmi dobře. Beru limit na prázdnou kánoi tak, aby mohla bez obtíží projet daný úsek.
Bohužel limit sjízdnosti zůstane vždy subjektivní hodnotou. Kde jeden dokáže projet bez obtíží (umí číst vodu), může druhý nadávat, jak je vody málo.
Hodně tedy hraje roli zkušenost vodáka a jeho schopnost rozpoznat a udržet se v proudnici. Dalším problémem je samozřejmě raft, který potřebuje mnohem více vody, než kánoe.

> Kde jeden dokáže projet bez obtíží
> (umí číst vodu), může druhý nadávat,
> jak je vody málo.

svatá mnohokrát prověřená pravda 😀

nicméně limit by měl říkat, jestli to jde, nikoliv, jestli to někdo umí ... podobně jako hodnocení obtížnosti, třebas WW II se bere za hranici pro otevřenku, ale asi nějaký úsek nebudeme označovat za WW III a vyšší jen proto, že to Pepa Novák z Horní Dolní na otevřence nesjede

Jen jedna poznámka - od začátku mi rozum nebere stanovovat limit v závislosti na s/bez bagáže. Přece záleží na celkové hmotnosti (lidi+materiál)? Zatížení lodi se obv. pohybuje v rozmezí 100-200 kilo.
A jestli to budou 2 těsní docenti nalehko nebo outlé slečny s vojenským stanem je ve výsledku jedno. Nebo mi něco uniká?
Jinak jsem pro konzervativní limity, t.j. bez hoblování, jinak si tý řeky moc neužiju.

Ano, máš pravdu, že je těžké to posuzovat z hlediska hmotnosti. Navíc každá loď je jiná a má i jiný ponor, tedy i "jiný limit sjízdnosti". Přesto bagáž může hrát významnou roli, jelikož zatíží loď o dalších cca 50 kg. Samozřejmě může být tento váhový rozdíl smazán celkovou hmotností posádky.

Prostě limit sjízdnosti je a bude subjektivní hodnotou a každý si musí vypozorovat, kolik přidat či ubrat cm, aby spokojeně na daném úseku projel.

co se rozdílů mezi loděma týče, limity jsou překvapivě univerzální vzhledem k tomu, co u nás běžně jezdí - Vydra, Vertexka, Tučňák, Malše/Radbuza, Orlice, vsjo ravnó (trochu víc chce myslím Jizera a Vltava, a taky plasťáky klasických tvarů, trochu míň stačí té Vaňhovce s placatým dnem)

u člověka se počítá s nějakou průměrnou hmotností ... žádné rozmezí 100-200 kg 😀

takže z hlediska limitů jsou outlé slečny s vojenským stanem prakticky totéž, co loď bez bagáže ... tedy až na drobný detail, že bagáž má větší vliv na manévrovatelnost lodi než živá váha, nebo je to alespoň můj subjektivní dojem - abych tak řekl, člověk sám sebe utáhne

samozřejmě když bude mít háček 40 kg a kormidelník 100 kg, tak sice budou mít předpokládaný průměr 70 kg, ale jaksi asi budou zádí drncat tam, kde by posádka 70-70 projela bez problémů

...no když si ten "přescent" vezme tu útlou slečnu na klín a sedne si doprostřed lodi, tak to bude dobrý, anžto záď bude stejně na tom jako špice...
Malilinko to chce třeba i vědět, kde jsou na řekách velké půjčovny. Protože ty tlačej limity sjízdnosti ke dnu, aby se jim zákazníci nevyděsili, že je sucho. Sázava za stavu 45 v Nespekách je kamenné moře - třeba.
Ahoj Vojta

Všimli jste si, že dneska změnili na tomto servetu limity sjíznosti na Moravě (ze 170 sm Vlaské na 165 cm) a horní Moravici (z 8m3 ve Valšově na 100 cm tamtéž)???? U té horní Moravice lze souhlasit s limitem pro sjízdnost 100 cm, jak jsem psal v komentáři k řece.
Na 100% nejde o podlézání půjčovnám, ale o praktické zkušenosti z posledních dnů.
Stoky

Ono se to taky mění, v místě měření se koryto zanáší či vymýlá a tak se stav může v souvislosti s tímhle měnit, nikoliv o metr a 5-10 cm ano. V podstatě na horní Vltavě to chvíli takhle prý probíhalo, že půjčovny si u vodočtu v Lenoře trochu "přihrábli" kamení k lati a hned bylo vody víc, pak přišel ochranář a udělal tam ďůlek a hned bylo vody míň - tedy ukazovalo to na lati. Takže 5 cm, žádná míra....
Ahoj Vojta