Prehistorie

????

• první vodák, Pažit z Měňan, brázdí vody řeky Berounky. Jediné, co dokládá jeho existenci, je skutečnost, že na hradě Karlštejn je jeho podobizna (muž v říze s pádlem)

997

• 23.duben – zabit ve východním Prusku sv. Vojtěch, který se tam plavil na lodici poháněné pádly, aby šířil křesťanství. Je často zobrazován s pádlem v ruce, proto považován za prvého historicky doloženého vodáka

1366

• Karel IV. nařizuje, aby šířka propustí v jezech pro plavbu dřeva byla alespoň 20 loktů ( český loket = 59cm)

16. století (1.pol.)

• prvním českým kajakářem se zdá býti rytíř Jan Zachař z Pašiněvsi. Po návratu ze severní Evropy (Skandinávie, Laponsko) nechal postavit/ přivézt eskymácký kajak, který používal k rybolovu a „turistice“. Dokonce se kajak dostal i do jeho erbu

1547

• počátek prací na splavnění Vltavy od Č. Budějovic za účelem dopravy soli z Rakouska. Odstraňování nebezpečných balvanů z koryta, nové propustě na jezech,…

1567

• císař Maxmilián I. vyhlásil svobodnou plavbu po českých řekách

kolem r. 1600

• k nejstarším vodákům u nás patří též Petr Vok z Rožmberka, který prý v této době sjel Vltavu v nevelkém rybářském člunu z Českého Krumlova až do Prahy

1643

• strahovský opat Kryšpýn Fuka dokončil úpravy řečiště ve Svatojánských proudech (m.j. došlo k odstranění velkého skaliska Sedlo, které tvořilo nebezpečný Hořejší slap). Tato skála zasahovala téměř do poloviny řečiště a byla největší překážkou pro plavce. Na torzu skaliska vztyčen Ferdinandův sloup – od té doby symbol Svatojánských proudů

1722

• nedaleko Ferdinadova sloupu umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců. Dochází k pozvolné změně názvu proudů ze Skalních/Štěchovických na Svatojánské

1729

• na jezu v Županovicích na Vltavě vybudována první plavební komora ve střední Evropě, po úpravě jezu částečně zaplaveny známé Bučilské proudy

1776

• císařovna Marie Terezie nařizuje na středním toku Vltavy protrhat všechny jezy za účelem plavby volnou řekou

1778

• začátek plavení dříví na Černé a Pohořském potoce – nejmenší a zároveň nejprudší toky, kde se u nás plavily celé (svázané) vory

Vodácká historie

polovina 19. století

• lodě se začínají používat i jako sportovní a rekreační plavidlo (sandolína, maňásek,..)

1848

• v Praze se pořádají závody na lehkých dvoupádlových ševcích neboli maňáscích (druh lodě)

1875

• se u nás objevila první kanoe kanadského typu. Angličané Stevens a Bradley na ní spluli Malši (Kaplice - Č.Budějovice), Vltavu ( Č.B. - Praha) a Labe do Střekova. Kanoi měl následně odkoupit lékárník a sportovec Ferdinand Zinke z Roudnice pro místí klub ČAC

1876

• anlický novinář Pitcairn Knowles na lodi typu Robroy canoe ( krytý kajak poháněný dvojpádlem) sjel Vltavu z Č. Budějovic a po Labi až do Děčína
• brněnský veslařský klub si z Anglie dovezl originální kanoe

1878

• štolba (původem Angličan) hraběte Kinského si dovezl skutečnou kanadskou kanoi, na které se měl plavit po Orlici

80. léta 19. století

• ve většině veslařských klubů se též používají k plavbě tzv. kanoes (většinou typu Robroy)

1884

• Josef Rösslerem-Ořovský ( krom jiného velký propagátor vodní turistiky) si ve svých 15 letech staví jednoduché plavidlo - „ježdík“. Loďka vyrobená ze tří prken, které se později začalo říkat maňásek/maňas. Se svým bratrem Karlem splouvá Vltavu od Týna, Berounku, Tichou Orlici, Labe

1886

• J.Rössler-Ořovský začíná pravidelně sjíždět české řeky na vlastnoručně zhotoveném kajaku

1888

• J.Rössler-Ořovský se svými přáteli aktivně provádí tzv. „rivercamping“ – velké vodní tury spojené s přespáním na břehu řeky

1893

• J.Rössler-Ořovský spoluzakládá Český Yacht Club (ČYC) – jedná se m.j. o první český kanoistický klub, neboť jsou v něm organizováni i kanoisté, kteří aktivně splouvající české řeky

1895

• objevují se první skládací kajaky u nás

1905

• pan Stutzig (člen ČYK) zhotovil model kanadské kanoe a zadal její stavbu pražské karlínské firmě Blecha a Mašek – výsledná loď prý vážila celých 80kg a umožňovala sjíždění i peřejnatých úseků

1910

• J.Rössler-Ořovský nechává dovézt z Kanady ( od firmy Kennebeck z Ontaria) prvních šest žebrových plátnem potažených kanoí (prý je ale jen s obtížemi prodal). Oproti dříve u nás vyráběným těžkým celodřevěným lodím (s palubou, kokpitem a vlnolamem) vážily údajně pouhých 40 kg
• o Svatodušních svátcích - 15.květen(?) - skupina vodáků ČYK na kanadských kanoích splula povodňové Svatojanské proudy ( Vltava měla mít 2,5m nadstav), místy snad až 2m vlny. Existuje o tom reportáž v pražských dobových novinách
• sportovní klub Vysokoškolský sport Praha zakládá první oddíl pro vodní turistiku

1910

• o Svatodušních svátcích - 15.květen(?) - skupina vodáků ČYK na kanadských kanoích splula povodňové Svatojanské proudy ( Vltava měla mít 2,5m nadstav), místy snad až 2m vlny. Měla by o tom existovat reportáž v pražských dobových novinách

1912

• dovezené kanadské kanoe slouží jako vzor pro výrobu první série lodí stejného typu loděnicí Řepa v Podolí
• J.Rössler-Ořovský zakládá s prof. ing. Ludvíkem Šimkem při Českém Yacht Klubu první oddíl vodních skautů

1913

• 12. říjen - se v Praze uskutečňují vůbec první kanoistické soutěže – spíš ale jako propagace nového sportu (pořádá ČYK). Na kánoi se pádluje ještě v sedě.
• 29.listopad - J.Rössler-Ořovský zakládá v kavárně u Karla IV. (Karlovo nám. v Praze) Svaz kanoistů Království Českého (pozdější ČSK). Zakládajícími členy jsou ČYK Praha, ČYK Č. Budějovice a Veslařský klub Blesk. Cílem svazu je „zdokonalení české vodní turistiky a … zdokonalení v kanoích kanadských a grónských“

1914

• pořádají se první závody u nás s mezinárodní účastí - lehké kanoe na trati 1000m, těžké kanoe 500m a překážkový závod na 400m

1918

• pořádá se první skautský vodácký závod Cholín-Praha a Zátoň – Libřice

1919

• 3. Září – původní Svaz kanoistů… přejmenován na Český svaz kanoistů a vodních turistů

1922

• poprvé se jede závod České Budějovice – Praha (nonstop ale pouze tento ročník). Vítězové Richter - Engstler na lodi téměř 120 kg těžké dosáhli času 27 hod. 12 min ( vynechány ročníky 36 a 38-47, poslední se konal 1959, poté byl dokončen Orlík )

1923

• první Mistrovství republiky na trati Svatojánské proudy - Zbraslav

1924

• František Novotný-Duha a Vladimír Kazda-Vlaďko (C2), kteří se účastnili mezinárodních kanoistických závodů v Hamburku, přivezli odtud způsob jízdy na kanoi v kleku
• v Klubu československých turistů (KČST) registrováno již 253 vodáků

1925

• první MR v kanoistice na klasických tratích (1 a 10km) – začíná rozvoj rychlostní kanoistiky 
 
• první „švédské“ kajaky u nás 
• 17.dubna - v rámci KČST založen Kroužek vodních turistů (KVT, nyní Kotva Braník) a následně postavena vlastní loděnice v Braníku (1926)

1926

• Český svaz kanoistů a vodních turistů (ČSK) přejmenován na Svaz kanoistů Republiky československé

1927

• vydána tiskem pravděpodobně vůbec první Kilometráž českých řek od Ing. L.Gössla, má však pouze 16str., obsahuje řeky Vltava, Berounka, Radbuza, Sázava, Lužnice, Nežárka, Malše, Zlatá stoka, Nové řeky, Labe, Jizera, Ohře

1928

• vybudováno první oficiální tábořiště pro vodní turisty – Sejcký ostrov (Tajemňák) na Vltavě (spravuje KVT)

1929

• I. ročník veřejného vodáckého závodu Kamýk - Štěchovice

1931

• vydána vyhláška („Kubátův zákon“), která zakazovala trampům volný pobyt v lese a hlavně společné táboření a chataření osob opačného pohlaví. Pro svoji protiprávnost zrušena v roce 1935

1933

• 17.leden - zemřel zakladatel českého vodního skautingu, vodák a všestranný sportovec J.Rössler-Ořovský
• 19-20. srpen - v Praze se koná I. kanoistické Mistrovství Evropy, 58 závodníků z desítky zemí. Po tomto ME byly určeny závazné rozměry závodních lodí (délka 520cm, šířka 82cm). Součástí programu byla i dálková plavba České Budějovice – Praha
• První závod Napříč Prahou

1934

• 30. červen – vyhláška Čs. Plavebního úřadu. Povinné číslování sportovních lodí, nutno v registraci uvést osobní data majitele (jméno, datum nar., bydliště, povolání,…), druh plavidla, místo uložení, doklad o nabytí …

1935

• v Praze registrováno přes 5000 kanoí
• V časopise Kanoe a kajak z června 1935 – číslo 3 je na stránce 36 první krátká zmínka o slalomu: „V Rakousku znovu propagují překážkové závody na kajaku , zvané „slalom“. “

1936

• vydána první souborná vodácká kilometráž českých řek, ing. Vratislav Teklý, 112str., obsahuje 41 řek vč. jejich kilometráží a popisů
• kanoistika poprvé na OH. Jako ukázkový sport ale již v r. 1924 na OH v Paříži
• po OH se objevuje nová technika pro rovnání kanoe do přímého směru – páčení o lub (dosud J-záběrem)

1937

• turistická komise při Svazu kanoistů začíná evidovat prvosjezdy řek
• 9. květen - první slalomový závod (na kajaku) v ČSR v Brně (organizuje Fr. Smutný)

1939

• I. ročník závodu Napříč Prahou přes tři jezy
• první „turistické jízdy zdatnosti“ Týnec – Libřice (1939-41), Svatojánské proudy (1942)
• v Praze se koná I. MR ve slalomu

1946

• uspořádán první kanoistický kurs (Poděbrady) s cílem sjednotit techniku pádlování a zlepšit přípravu závodníků
• první MR ve slalomu - peřej pod přívozem v Tróji

1947

• začátek kusové výroby skořepinový lodí u nás (lepené bez žeber). Tuto technologii přivezli ze Švédska František Brzák (Felíček) a Josef Holeček
• 1. místo na ME ve vodním slalomu Ženeva

1949

• po r. 1949 postupné změny v závodění na C1 a C2 – plátěný kryt (šprajda), klečení na obou kolenou
• 1. místo na MS ve vodním slalomu v Ženevě

Závody v na Vltavě:

1950

• květen - otevření peřeje Hubertus na Ohři

1952

• počátek výroby skořepinových(?) lodí v n.p. Sport Modřany

1953

• Jiří Valeš - prvosjezd Čertových proudů v úseku Lipno – Loučovice ( VD Lipno ještě neexistovalo)

1954

• 26. září - první ročník závodu „Čertovými proudy“ pod Lipnem ( ale pouze na peřeji Sv. Prokop)

1955

• 8.duben - prvosjezd(?) Riegerovy stezky na Jizeře Hradil-Jirásek na C2 (Matějovský na F2 nedojel)
• 11.duben - prvosjezd(?) Labe od Šp. Mlýna nad L. soutěsku (několik lodí)
• ing.K. Novák staví první laminátovou slalomovou kanoi v ČR ( prototyp)

1956

• v rámci ČSK dochází k oddělení závodní kanoistiky a vodní turistiky
• první ročník závodů na Labi pod Špindlem (u Michlova mlýna, nikoliv přes L.soutěsku)
• první závod vodní turistiky - VTJZ Týnec - Pikovice ( následuje Svratka 1958, Doubrava,Hamerák 1959, Čeňkova pila 1965)

1957

• zavedena výroba laminátových lodí v n.p. Sport Modřany
• MUDr. Zdeněk Matějovský uskutečnil prvosjezd Čertových proudů od loučovické kaskády pod kazatelnu Čertovy stěny

1958

• první ročník závodů na Loučovické kaskádě pod Lipnem

1959

• 13.září - prvosjezd Čertových proudů Karlem Knapem (trenér čs. národního mužstva)
• první soutěž v eskymáckých obratech v Gottwaldově
• Vladimír „Olaf“ Jirásek vyhlášen prvním sportovcem roku

1969

• první umělá slalomová dráha u nás v Brandýse n. L (v bývalém mlýnském náhonu)

1973

• léto – prvosjez Čertových proudů na raftu „Matylda“ : Jaromír Štětina, Jiří Koudela, …???

1976

• na Kamenici se poprvé jede závod (sjezd) i přes soutěsku a Tobogán
• prvně se na Labi závodí i přes Labskou soutěsku

1978

• otevřen USK v L. Mikuláši

1979

• otevřen USK v Brandýse n. Labem (nadále však dostavován a upravován)

1981(?)

• dokončen USK Trnávka

1982

• po přestavbě otevřen plnohodnotný USK Troja ( dříve závody v tamní vorové propusti)
• otevřen USK Roudnice

1983

• V Technolenu byly vyrobeny první kusy minimatyld - adaptace Štěrbovy a Štětinovy Matyldy, která se ale dala rozložit a přenést

1984

• otevřen USK Veltrusy

1985

• otevřen USK České Vrbné

1986

• První závod minimatyld přes Čertovu stěnu. Vyhrála posádka Břeclav vedená J. Tomáškem (čas 18:26,00), druhá byla posádka Sokola Malešov vedená Pulcem (čas 19:46,00) a třetí byla Universita Olomouc (v čase 19:49,00)

1989

• 6. květen - se podařilo skupině vodáků z Brna ve spolupráci s vodáky z NDR sjet celý úsek Vydry z Modravy až po Čeňkovu pilu, včetně celého, 7 km úseku WW VI (tehdy)

1999

• 14. leden - vzniká internetový server www.raft.cz zaměřený na vodácké informace a kilometráže

2005

• České dráhy ruší přepravu lodí svými vlaky